---

22. července 2010 proběhla kompletní aktualizace stránek.

Vážení návštěvníci internetových stránek vesnice Eibenthal

Jsem potěšen Vaší návštěvou na internetové prezentaci naší české vesnice Eibenthal, která se nachází v jižním Banátě v Rumunsku.
Součástí této strukturované prezentace je rovněž široká škála informací o vesnici, další část údajů zde uvedených je určena všem krajanům a neméně důležitá část je zaměřena na turistiku v Eibenthale a jeho okolí.
V současné době mnozí obyvatelé musejí odcházet za prací, což je pro naši vesnici velmi těžké. Mladí musí odejít a obáváme se, že tady zůstanou jen ti staří. Proto se snažíme přilákat do našeho kraje také investory.
Věřím, že obsah těchto stránek přispěje ke zlepšení informovanosti a znalostí o vesnici Eibenthal a stane se vodítkem i inspirací k dalšímu přistěhování nových obyvatel, vstupu investorů či pobytu návštěvníků na jeho území.
Vážení, přeji Vám příjemné vyhledávání informací o Eibenthale na jeho oficiálních internetových stránkách.

EMIL FLAŠKA, PŘEDSEDA  Místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku, Eibenthal

EIBENTHAL

maď. Tiszafa

Eibenthal (asi 400 m n.m.) je jedna z českých vesnic založených českými kolonisty v Rumunsku počátkem 19. století (blíže viz historie). Dodnes zde žije asi 300 českých obyvatel a také několik rumunských rodin. Společně se sousední vsí Baia Nouă (Nové Doly nebo Ujbányje) tvoří v současné době největší českou komunitu v Rumunsku.

Své německé jméno dostala obec podle někdejších rozsáhlých porostů tisu, které již však dnes téměř zcela vymizely. Obec leží pouhých 6 km od Dunaje, respektive přehrady Železná vrata,
která zde tvoří přirozenou hranici se Srbskem. Nejbližší město Oršova (asi 15 tis. obyvatel) je vzdáleno 40km. Vesnice se rozkládá v malebném úzkém údolí říčky Tisovice, které je ohraničené strmými stráněmi a táhne se směrem nahoru až k dolům Baia Nouă.

Český jazyk je zde na poměrně dobré úrovni a ve většině rodin je používán jako jazyk mateřský. Je však obohacen mnoha rumunismy, vzniklými jak překladem tak přímým převzetím a oproti současné češtině také mnoha archaickými výrazy, dnes již u nás nepoužívanými (více viz čeština).

Historie obce

    V roce 1718 byla po rakousko-turecké válce přidělena oblast Banátu Rakouské monarchii, později za Rakouska-Uherska se dostala pod správu Uher. Protože to byla hraniční provincie, kterou bylo v případě nebezpečí třeba bránit, byla masivně kolonizována.
    Do Eibenthalu přišli čeští osadníci z Plzeňska, Klatovska, Čáslavska a Berounska v takzvané druhé vlně kolonizace v letech 1826-1827. Doma prodali své veškeré statky a vydali se na strastiplnou cestu z Vídně po Dunaji až ke Staré Moldavě (Moldova Veche). Odtud byli povozy přepravováni až na místo určení.
    Od přesídlení si slibovali zlepšení svých životních podmínek, byly jim totiž nabídnuty skvělé výhody: 10 let osvobození od služby v zemské obraně, 10 let daňových prázdnin a k tomu navíc zdarma obilí, dříví na stavbu domků a každé rodině 12 jiter půdy. Mnohé z těchto podmínek nebyly dodrženy, většina slibované obdělávatelné půdy byla například ještě zalesněná. Protože však přistěhovalci neměli finance na cestu zpátky, museli se s novou situací vyrovnat, postavit nové domy, vykácet lesy a přeměnit je v pastviny a pole.
    Samotný Eibenthal se několikrát stěhoval, první vesnice se rozkládala na kopci nad polohou té dnešní. Poté, co došly zásoby podzemní vody, se postupně přesunula až do údolí Tisovice.
    V roce 1912 zde byl vystavěn římskokatolický kostel, který je zasvěcen Sv.Janu Nepomuckému. Momentálně zde působí farář Václav Mašek, který v roce 2002 obdržel cenu Jana Masaryka za dlouholetou záslužnou práci pro krajany.
    Do roku 2006 bylo mnoho místních obyvatel zaměstnáno v Baia Nouă v dole na antracit. Po havárii v srpnu 2006, kdy zde po sesuvu půdy v šachtě zahynuli dva horníci, byl však důl uzavřen a dnes je zde většina lidí bez práce.
    Ještě v roce 1934 zde žilo 600 obyvatel, dnes již jen okolo 300 a další odcházejí za prací do měst, do ČR a do dalších zemí.

Zajímavosti

 Při příjezdu vás po vystoupání po šestikilometrové kamenité cestě od Dunaje přivítá na hřebeni nápis "Eibenthal - Tisové údolí". Zde, "U křížku", začíná asfaltová cesta, která se táhne celou vesnicí až k Baia Nouă. Od křížku se vám nabídne pohled na začátek vesnice a na místní hřbitov (vlevo ve stráni). Do vesnice je potřeba po překonání hřebene sestoupat zase trochu níže. První zajímavostí je hospoda a obchůdek Český krajánek. Od něj se dá odbočit doleva po proudu říčky Tisovice a ke hřbitovu nebo pokračovat dále po cestě. Po pár krocích narazíte po levé straně na další hospodu ("U Samanty"), po pravé pak uvidíte dvě dvoupatrové budovy – kamín (kulturní dům) a základní školu. Kousek od ní je vlevo kostel Sv. Jana Nepomuckého a s ním sousedící fara. Po dalších několika krocích je napravo budova Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku, ve které je také pošta, stanice sestry a doktorky (dojíždí sem jednou týdně). Nedaleko za poštou je po pravé straně nově otevřený penzion, hospoda a informační centrum U medvěda (www.dovolena-banat.cz). Po levé straně je dětské hřiště. Za ním stále po levé straně obchod „U Liduny“.

Asi v polovině cesty směrem na Baia Nouă je Panna Maria ve skále. Pěší doba cesty na Baia Nouă je od kostela do centra 45 minut až hodinu. Na Baia Nouă se za první kolonií hornických domků nachází po levé straně klubovna.

Obchody, hospody

Ve vesnici jsou dva dobře zásobené obchody a dvě hospůdky.
Obchůdek a hospoda "Český krajánek" (viz obrázek) má otevřeno v letním období od 9 do 12 hod. a od 18 do 23 hod., v zimě od 8 do 11 a od 17 do 22 hod.
V hospůdce naproti kamínu (kulturnímu domu) je venkovní posezení.
Další obchod (9-12, 18-20) je asi 10 minut chůze od kostela směrem na Ujbányji (Baia Nouă).
Své tři obchody a má také Ujbányje.
Chleba se do vesnice přiváží každý den kromě neděle.

Čeština

Česky se ve vesnici s většinou lidí domluvíte bez problémů. Záleží na tom, jestli je dotyčný z české rodiny, ze smíšené nebo z rumunské.
Český jazyk je zde na poměrně dobré úrovni. Rozdíly oproti češtině v ČR jsou dány třemi faktory:

• díky omezenému množství kontaktů je zde menší slovní zásoba
• v jazyce se udrželo mnoho archaismů, které už se v ČR používají nanejvýš knižně
• do jazyka proniká mnoho rumunismů, jak přebíráním slov, tak překladem.

Kontakt

Eibenthal nemá svůj obecní úřad (primăria), spadá pod střediskovou obec Dubova. Od červnových komunálních voleb v roce 2008 je primarem (starostou) obou vesnic Čech z Eibenthalu, pan Viktor Doskočil. Z devíti zastupitelů je pět eibenthalských občanů.

Mezi nejodpovědnější osoby ve vsi patří předseda Místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku, pan

Emil Flaška
Baia Nouă
jud. Mehedinţi
22 71 71
tel. 0040-252-368 481
krajane_eibenthal@centrum.cz

Poštovní adresa do Eibenthalu a Ujbányje:

Eibenthal jud. Mehedinţi 22 71 72 Rumunsko

Baia Nouă jud. Mehedinţi 22 71 71 Rumunsko

Baia Nouă (česky Nové doly, maďarsky Ujbányje - nejběžnější používaný název)

Baia Nouă je hornická vesnice přirozeně navazující na Eibenthal. Velké množství domů zde tvoří takzvané kolonie – domy pro dělníky v dolech, každý pro 4 rodiny. Jsou zde 2 obchody, škola pro 1.-4. třídu (od 5. chodí děti do Eibenthalu), hospoda a na konci vesnice doly. Asfaltka končí kousek za cedulí "Baia Nouă - Nové doly".

Okolí

 V okolí vesnice stojí za to navštívit:

- peřeje na říčce Tisovici – „Ve Šrámkojc“, vodopády zvané „Hrčidla“ (asi 45 minut po proudu od konce vesnice)
- kopec Kovárnu (viz obrázek - směrem na hřbitov, za potokem odbočit doprava) - je zde pěkný pohled na ves
- Pripurek – kopec s telefonním vysílačem (je odsud vidět až k Dunaji)
- doly v Baia Nouă (na konci vesnice směrem na Bígr)
- Známana (kopec s pěknými výhledy), po žluté asi 1 hodinu (dále je možno pokračovat na Bígr)
- po červené dojít do Bígru (16 km).

Popisy tras, návrhy výletů

Do české vesnice Bígr
Nenáročná trasa vede po červené turistické značce celkem asi 3,5 hodiny (15 km) přes vrch Kopřiva (912 m n.m.) s výhledy do okolí. Po žluté značce je cesta poněkud delší (26 km, vhodná i pro cyklisty), vede ale přes krásné vyhlídky nad Eibentálem. V Bígru je možnost ubytování a stravování u krajanů. Navštívit zde můžete muzeum naivního malíře Josefa Řeháka (1920-1921) v jeho domě čp. 91 s unikátními nástěnnými a stropními malbami, obrazy a řezbami. Interiér, v němž umělcova ruka nechala svůj otisk na stěnách, stropech i nábytku, připomíná pozoruhodné Váchalovo Portmoneum v Litomyšli a lze zde potkat barovou tanečnici, křehké dívky ve snových krajinách, prezidenta Ceausesca, senátora Kennedyho i slavnou Monu Lisu. Řehákovy malby zdobí i krajanské kostely v Banátu.

K historickému dolu Ujbányje
Důl na antracit je zde v provozu již 150 roků. Cesta vede údolím potoka Tisovice, po červené značce asi 1 hodinu. Projdete celým Eibentálem a typickou hornickou kolonií v Ujbányji.

Na Hrčidla
Údolím potoka směrem k Dunaji, ruiny vodního mlýnku, kaskády, asi 45 minut. V závěru divoká strmá rokle, těžce schůdný ale romantický terén.

Do monumentální jeskyně Pestera Liliecilor u Dubové
Autem po cestě dolů k Dunaji asi jednu hodinu. Jeskyní dlouhou 1,6 km lze projít kolem krasového potůčku až na břeh Dunaje. Z Dubové lze dojít po trase značené červeným bodem do Bígru.

Soutěskou Dunaje
Autem po cestě dolů k Dunaji asi jednu hodinu. Lze pokračovat směrem na Oršavu a navštívit nejkrásnější část Dunajské soutěsky – „Velké a Malé Kotle“. Dunajská soutěska tvoří rozhraní mezi jižními Karpaty a pohořím Balkán a má vlastní mikroklima se středomořskými prvky. Cazanele Mari ("Velké kotle") je první část soutěsky dlouhá 3,8 km, sevřená mezi horami Ciucaru Mare a Veliki Štrbac (768 m). V nejužším místě je šířka vodní hladiny jen 170 m, zatímco před vjezdem do soutěsky se poblíž obce Sviniţa vodní hladina rozšíří téměř na 2 km. Cazanele Mici ("Malé kotle") je sevřená vápencovými horami Ciucaru Mic na rumunské a Mali Štrbac (626 m) na straně srbské a je dlouhá 3,6 km. Při výjezdu ze soutěsky je na pravé, srbské, straně nad vodní hladinou umístěna "Tabula Traiana", nápis zaznamenávající údaje o stavbě římské silnice do Dácie v rozmezí let 33 př.n.l. a 106 n.l. Na protější, rumunské, straně u ústí potoka Mraconia vytesali horolezci do strmé, 110 m vysoké skály, obří reliéf tváře dáckého krále a vojevůdce Decebala. Reliéf vysoký 40 a široký 20 m navrhl mladý rumunský sochař Condarcea, žijící v Itálii. Za Oršavou můžete navštívit technické muzeum v přehradní nádrži Železná vrata. Další zastávkou může být rozsáhlé vlastivědné muzeum v Drobetě Turnu Severin, které stojí na místě slavného Trajánova mostu. Muzeum nabízí prohlídku akvárií s dunajskými rybami a historickou, etnografickou a přírodovědeckou expozici.

Do císařských lázní v Băile Herculane
V Oršavě lze odbočit na sever k lázeňskému městu Băile Herculane (Herkulovy lázně, něm. Herkulesbad). Jejich existence je známa již z dob 2. a 3. st., kdy v této oblasti vládli Římané. Podle pověsti si zde koupelí v místních pramenech vyléčil rány po boji s Hydrou bájný Herkules. Největší rozkvět lázně zaznamenaly v 19. století, kdy byl Banát součástí Rakouska-Uherska a kdy lázně získaly evropský věhlas a patronát samotné císařské rodiny. Tenkrát se díky rozsáhlé výstavbě lázeňských domů staly jedním z nejmodernějších lázeňských míst v Evropě. Slavnou minulost dnes připomíná nejenom místní muzeum sídlící za hudebním pavilónem, ale i nádhera a elegance starých lázeňských domů, které tvoří modernizací takřka nenarušený střed městečka. Za prohlídku stojí i místní nádraží postavené ve stylu secese na přelomu 19. a 20. st. Městečko leží v úzkém údolí říčky Cerna. Mikroklima údolí je ovlivňováno vzdušnými proudy z oblasti Středozemního a Jaderského moře a vyznačuje se sníženou vlhkostí a zvýšeným obsahem záporných iontů, což je jinak charakteristické pro nadmořské výšky okolo 3000 m n.m. V lázních jsou minerální, většinou termální, prameny s teplotou 41- 60 °C vyvěrající z hloubek 1800-2000 m. Lázně jsou vhodné k léčení revmatických, srdečních a mnoha dalších chorob. V těsném okolí lze podnikat řadu vycházek, mj. na nejvyšší vrch nad městečkem (Domogled, 1106 m n.m.), ke Gisellinu kříži s nádhernými výhledy či k Sedmi horkým pramenům (Şapte Izvoare Calde).

Eibentál – Loma – Ujbányje – Katramaš – Eibentál
Od obchodu Český krajánek se vydáme přes potok ke krchovu a dál po lesní cestě vzhůru nad údolím Hrčidel asi 1,5 km (značeno červeným bodem). Křižovatku na hřebínku projdeme rovně a pak se cesta stáčí vpravo a záhy vychází z lesa a přechází 2 km dlouhou travnatou terasu Loma pod vrchem Kovárna, kde mineme několik salaší (krásné výhledy směrem k Dunaji). Na kraji lesa se dáme vpravo, po chvilce narazíme na sloupy elektrického vedení a pokračujeme souběžně s cestou do Svinice (značenou modrým bodem). Asi po 2 km se pustíme vpravo po horním okraji louky a dále lesní cestou vzhůru zleva traverzujeme zalesněný kopec, až dosáhneme hřebene, který sledujeme ještě asi 1,5 km (po cestě krásný výhled do údolí Dunaje, značeno červeně) do travnatého sedla. Zde odbočíme vpravo a scházíme kolem potoka do dolní části Ujbányje, kde narazíme na žlutou turistickou značku, po níž vystoupáme asi 2 km na hřeben. Žlutá značka vede dál na Známana, my se vydáme vpravo nahoru po vozové cestě na Katramaš (značeno červeně), a odtud dále po klesajícím hřebínku. Asi po 1 km se hřeben dělí, vpravo vyčnívá výrazný Pripurek s vysílačem, my pokračujeme mírně vlevo a scházíme po plochém travnatém hřebeni kolem několika salaší asi 3 km, než dosáhneme sedla u křižovatky přístupových cest do Eibentálu. Celý okruh má asi 18 km a jeho absolvování zabere asi 5 hodin. Lze jej rozdělit do 2-3 kratších výletů.

Eibentál – Svinica
Od kostela se vydáme po silnici směrem k Ujbányji, po 1 km přejdeme lávku a podle trasy elektrického vedení údolím potoka vzhůru asi 2 km (značeno modrým bodem). Asi 500 m za sedlem odbočíme doprava a pokračujeme souběžně s červeně značeným okruhem asi 2 km. Cesta projde sedlem mezi dvěma zalesněnými vrchy a začíná klesat k salaším, stále se držíme sloupů vedení až k transformátoru, odtud dále po vyježděné cestě mírně vpravo traverzem na hřebínek a pak po vrstevnici kolem salaší až k vyhlídce na Dunaj, kde se k nám elektrické vedení zleva znovu připojí a zavede nás poměrně prudkým sestupem až do Svinice, k východisku turistické cesty Svinica – Tri kule značené žlutým trojúhelníkem. Trasa měří asi 12 km, je poměrně nenáročná a lze ji lehce zvládnout za 3 hodiny, v opačném směru pak zhruba za 3,5-4 hodiny.